Korektury čas od času potřebujeme všichni. Jak takový korektor může pracovat, na co si dává pozor a jak dlouho mu to trvá?
[popis obrázku: tvář hnědovlasé ženy s brýlemi, hnědozelenýma očima a lupou, která si prohlíží text v knize]
Před nějakou dobou jsem se bavila s kamarádem a vyprávěl mi, jak jeho kolega našel mé stránky a pověděl mu, že nabízím drahé korektury a že jsem určitě hodně v balíku. (Pro úplnost dodávám, že jsem mu své korektury nenabízela a ani on je ode mě nepoptával.)
Situace, kterou zná hodně lidí na volné noze. Máme prý vysoké taxy, ergo musíme být bohatí. Můžeme na to hledět tak, že ti, kteří nám tohle říkají, na ty ceny hledí optikou zaměstnanců a netuší, že jen menšinu toho, co volnonožec za den či týden udělá, může vyfakturovat. Nebo že si z těch vysokých hodinovek, člověkodní, projektovek a podobně musíme platit náklady, zdravotní a sociální pojištění nebo něco jiného.
Nebo na to můžeme taky nahlížet tak, že my volnonožci nedokážeme vysvětlit, v čem naše práce spočívá a proč si za ni účtujeme tolik, kolik si účtujeme.
Osobně si myslím, že je v tom oboje. Dobrá zpráva je, že můžu vyřešit problém, který je na mé straně. Tedy vysvětlit, jak a co dělám.
Nuže, podívejme se tedy, jak taková korektura u mě vypadá.
Modelový příklad: Osloví mě knihovna s tím, že by potřebovala zkontrolovat letáky a texty na webu. Dohodneme se na korekturách pravopisu i stylistiky, nejzazším termínu a v poště mi přistane několik textových dokumentů. Tradá, můžeme začít.
Kontrola gramatiky
Když se řekne gramatika, část laiků si ve skutečnosti představí pravopis. Ve skutečnosti se ale jedná o dvě rozdílné věci.
Uvedu zjednodušený příklad: Gramatickou chybou je, když řeknu: „V kuchyní neje na stole hrneček.“ S právně se říká, že hrneček na stole není.
Pravopisnou chybou by zase bylo, kdybych napsala: „V kuchyni na stole neňí hrneček.“ Správně se píše „není“.
Často se mi stává, že mi do ruky přijde text, který napsal nerodilý mluvčí češtiny, případně napsal jen část z něj. V případě fiktivní knihovny napsal stať o její historii slovenský zaměstnanec, který tam léta pracuje. Má tam pár chyb v koncovkách a některá česká slovíčka, která znějí podobně jiným slovenským, potřebují nahradit vhodnějším ekvivalentem.
Kontrola pravopisu
Textové editory pochytí většinu hrubek v rámci slov (tedy se málokdy stane, že mi někdo pošle text např. se slovem „kopito“), ale neznamená to, že mám vyhráno.
Lidé chybují ve shodě podmětu s přísudkem (tedy v i a y na konci slovesa), homofonech (stejně znějících slov, např. skus a zkus) a interpunkci, povětšinou v čárkách a uvozovkách. To jsou chyby, které ne každý software umí odhalit, a proto musí tyto záludnosti pečlivě probádat korektor.
Čím více textů opravuji, tím více zkušeností s různými pravopisnými záludnostmi mám. Přesto si někdy nejsem jistá a otevírám slovníky, ať už v tištěné, nebo v elektronické podobě.
Občas se moje korektorská práce změní v práci detektivní, a to tehdy, pokud například kontroluji méně známá vlastní jména, řeším, zdali dát před přívlastek čárku, tedy jak moc je těsný, a tak dále a tak podobně. Jednou si opravdu nejsem jistá, a tak volám do knihovny kontaktní osobě, jak to vlastně mysleli.
Knihovna například v jednom textu uvádí, s jakými organizacemi spolupracuje. Musím si je tedy dohledat a dát si pozor na to, aby byly v textu uvedeny správně, jinak by to způsobilo faux pas.
Kontrola stylistiky
Kromě gramatiky a pravopisu musím ještě zkontrolovat stylistiku. Tedy zhruba to, jak esteticky text zní.
„Na chodbě najdete čtvery dveře. Jedny dveře vedou do velkého sálu. Ve velkém sále najdeme obrazy a časopisy a noviny a knihy a tak dále.“
Asi se shodneme, že tento text by potřeboval nějaké úpravy. Běžně je potřeba občas proškrtat nadbytečná slovíčka, nahradit je synonymy (slovy podobného významu), občas přeskládat věty či odstavce, aby šly logicky za sebou, a podobně.
Když už je práce hotová, posílám ji zpátky do knihovny. Knihovna s korekturami souhlasí a já můžu přistoupit k fakturaci.
***
Možná vás při čtení napadly nějaké otázky. Pokusím se zodpovědět ty, o kterých si myslím, že vám probleskly hlavou:
Znamená to, že text po korekturách je perfektní a zajistí mi neustálý přísun návštěv?
No… ne nutně. Spíše ne. V první řadě: Korektury nejsou totéž co copywriting či copyediting. Zatímco korektor zajistí, aby byl text „správně“ česky, copyeditor se postará o jeho prodejní či jinak povzbuzující smysl (třeba aby lidé chodili preventivně na lékařské prohlídky). Rozdíl mezi copywriterem a copyeditorem je ten, že copywriter takové texty sám tvoří, kdežto copyeditor kontroluje ty, které už někdo napsal.
Je samozřejmě výhodou, pokud korektor a copywriter či copyeditor spolupracují. Sice by copywriter i copyeditor měli umět pravopis, nicméně to není jejich primární odbornost a zároveň je lepší, když se na text podívá i někdo další.
Čas od času bude nutno text změnit, protože se váš byznys, vaše instituce atd. nějakým způsobem změní. Budete mít nové vedení a změní se vaše vize. Přesunete se do nových prostor a bude potřeba je popsat čtenářům. A tak dále a tak podobně. Jak se říká: Změna je život, tedy pokud chcete své stránky udržet při životě, budete je muset alespoň někdy změnit.
Mají korektury vůbec smysl? Neposilují představu, že existuje jedna správná čeština?
No jo, ty věčné lingvistické debaty o preskriptivismu a deskriptivismu… Ale nebudu vás jimi zatěžovat.
Je pravda, že korektury jsou založeny na tom, že psaný projev může být nějakým způsobem správný či špatný, ačkoliv jde o uměle vytvořený systém, který má málo společného s tím, jak mezi sebou mluvíme. Nicméně žijeme ve světě, kde existují lidé, pro které je takový systém důležitý, a pokud je chceme oslovit a přesvědčit o svých kvalitách, musíme jim vyjít naproti. Možná časem tomu bude jinak, zatím je však po spisovné češtině poptávka.
Jak dlouho trvá taková korektura?
Kontroluji-li zároveň pravopis i stylistiku, stihnu zhruba dvě až tři normostrany za hodinu. Pokud se zabývám pouze jedním nebo druhým, trvá mi to dvakrát rychleji. Někdy samozřejmě dokážu tuto rychlost překonat, ale to jen díky tomu, že už mám předchozí zkušenosti se složitějšími problémy, které se v textech vyskytují.
Můžu si objednat korekturu jen pravopisu či stylistiky?
Ano, můžete, není to problém, taková varianta stojí 100 Kč za normostranu namísto obvyklých 200. Ale…
Budete-li mít text v pořádku pravopisně, ale už ne stylisticky, bude znít kostrbatě a vaší prezentaci spíš uškodí než pomůže. A pokud tomu bude naopak, tedy že budete mít v pořádku stylistiku, ovšem už ne pravopis, odradí to určitou skupinu lidí, jak jsme si uvedli výše.
Samozřejmě existují výjimky. Znám autorku, která vyhrála jednu literární soutěž s povídkou psanou z pohledu trolla, který místo i psal všude y. Takže když troll a jeho kamaráďy potkaly v lese lyšky, vypadalo to asy takhle.
Na druhou stranu, vím, že existují lidé, kteří nemají problém s pravopisem, ale už si nejsou jisti slohem, stejně tak i naopak. Stejně tak existují korektoři, kteří se specializují jen na jednu oblast. Oběma skupinám mohu být nápomocná.
A jaké jsou vaše zkušenosti s korekturami a názory na ně?
kresba: JohanaMurf_art